Pomalu ale jistě se probouzí jaro a s ním i moje neodbytná chuť toulat se přírodou, nasávat už hřející paprsky sluníčka a čerpat energii. A právě v období jara je výlet k Barevným jezírkům v Polsku ideální. Na jaře je v nich totiž nejvíce vody, a tak si můžete unikátnost tohoto místa dosyta vychutnat.
Na tohle místo jsem přišla zcela náhodou při brouzdání internetem a hledáním dostupného jednodenního výletu autem. Nevím, jak vy, ale já dost často vyhledávám nová místa právě podle fotografií. A fotky barevných jezírek mě bouchly okamžitě do očí. První reakce jako obvykle…to je bomba, tam chci! Teprve až po té mě zajímá, kde to je a jak se tam dostanu.
Neváhala jsem a hned zasedla k mapě. Výsledek nejlepší, jaký mohl být. Je to jen 18 km od českých hranic, v polském příhraničí a do přibližně hodiny cesty od našeho domu. Program na volný květnový den byl jasný!
Jasný cíl pro sváteční den.
Vyrážíme hned ráno na státní svátek 8. května. Sice musíme oželet tradiční a oblíbený Sedláčkův pochod, který se koná v naší obci každý rok na počest rodáka Jana Sedláčka, který pomáhal odboji v druhé světové válce a při bránění naší svobody zahynul, ale na pochodu jsem již byli mnohokrát, a tak se doma všichni jednomyslně shodneme, že vyrážíme směr Polsko.
Barevná jezírka nebo „Kolorowe jeziorka“ se nachází kousek od českých hranic v obci Marciszów. Je to asi 8 km od města Kamienna Góra. Jelikož je volný den, tak i na silnicích je to pohoda a cesta přes Trutnov k hranicím uteče jak nic. Po překročení hranic se s dětmi bavíme místními názvy a zkoušíme překládat, co to znamená. Polština je naší řeči tak blízká, že to jde všem na jedničku. .
Z oficiálních stránek víme, že by zde mělo být minimálně jedno velké parkoviště. Reálně je jich tu hned několik. Jsou označeny jako P1-P5. My jsem vjeli až na horní parkoviště 1, které je hned pod vstupem do areálu s jezírky. Parkoviště je běžně zpoplatněné a to částkou 10 PLN/den. Jaké bylo naše překvapení, že v den naší návštěvy zde nebyla skoro žádná auta a navíc bylo parkovné zdarma. Později jsme se dozvěděli, že o státních svátcích se zde parking neplatí 🙂 Přestože i v Polsku byl ten den státní svátek, bylo tu minimum lidí. Mile nás to překvapilo, protože z dostupných informací je zřejmé, že je to poměrně oblíbený a častý výletní cíl mnoha místních i zahraničních turistů.
Víc než pouhé parkoviště….
Parkoviště jsou velmi prostorná, najdete zde i místa pro karavany a autobusy, místa na stanování, toalety a prostor pro piknik a grilování. Tomu říkám „nabušené“ parkoviště! 🙂
Vstup do areálu k jezírkům již zpoplatněný není. Hned kousek za vstupem najdete občerstvení, v době naší návštěvy bylo uzavřeno, ale to nám nikterak nevadilo, protože svačina s výhledem na nedaleké purpurové jezírko byla asi tak miliónkrát lepší než sedět pod slunečníkem a čuchat u kiosku klobásku a přesmažené hranolky. Každopádně běžně je občerstvení otevřené a vy si tak v klidu můžete doplnit tekutiny nebo posedět u kávy.
Jezírka se nachází v chráněném parku Rudawy a lákají turisty především díky své výrazné a neobvyklé barvě. Jsou zde čtyři jezírka:
Již kolem 18. století zde tehdejší obyvatelé začali těžit pyritové břidlice, kterých je ve zdejší půdě dostatek. Vznikl zde pyritový důl, kde se následně vytěžený pyrit zpracovával na kyselinu sírovou, po které byla poptávka. Časem se stropy těžebních šacht a děl propadly a vzniklé jámy zaplavila voda. Tak se vytvořila jezírka, která mají díky složení okolních hornin velmi neobvyklou barvu. Průlezy k šachtám můžete v terénu najít, nicméně jsou zabezpečeny tak, aby do nich nikdo nepronikl, protože výztuhy jsou již slabé a mohly by se propadnout. Rozhodně se nesnažte do nich vlézt, ale nakouknout k nim můžete 🙂 Potemnělé části bývalých dolů se v současnosti staly domovem netopýrů, kterých jsou zde celé kolonie.
Jezírko se nachází v nadmořské výšce od 560 m. n. m.. Je to nejmladší jezírko, vzniklo asi před 20 lety ….no ta barva je taková všelijaká, rozhodně jsem si to představovala podle názvu trochu jinak, ale s přimhouřeným okem dobrý 🙂 Jezírko je poměrně malé a dost rychle vysychá, je totiž plněno vodou stékající z okolních svahů při dešti, takže v létě tady můžete najít spíš takovou kaluž 🙂 Jestli vás první jezírko trochu zklame, nenechte se odradit.
Menší skalní bludiště vás bude bavit.
My se nedali a hned jsme k němu slezli, což byl naprosto super nápad, protože v jeho okolí se nachází takové menší skalní bludiště. Struktura skal je velmi ojedinělá a mimo pestrý systém prolézaček, vás ohromí především barvy horniny, které přechází od fialové po modrou až zelenou. V průlezu přímo k jezírku na vás může čekat překvapení v podobě vody, takže pevnou anebo náhradní obuv s sebou. Pokud se nebojíte, že se namočíte, dostanete se malým tunelem ve skále až přímo k jezírku.
Hned kousek za žlutým jezírkem vyjdete na horizont, kde se před vámi rozprostře naprosto úžasný pohled. Jezero se nachází 550 m.n.m a má opravdu temnou barvu. Nelze ji tedy označit přímo za fialovou, spíše hnědočervenou, občas přechází do tónů mědi dle hloubky vody. Již jsem zaslechla, že po deštích a v některých dnech barva jezírka není až zas tolik wow, že je spíše hnědá, my jsme ale měli štěstí a musím říci, že jsem nikdy dříve nic takového neviděla.
Romantický ráz krajiny vybízí k odpočinku.
Jezírko je navíc situováno ve velmi romantické části krajiny, což dodává místu ještě větší atmosféru 🙂 Jezírko vzniklo v původním nejstarším dole. Barvu získalo díky roztoku kyseliny sírové. Síru zde můžete i docela cítit, protože z části pokrývá i pískem pokryté svahy.
Čas u tohoto jezírka jsme si opravdu užili. Nějakou chvíli jsme tu byli úplně sami, prošmejdili jsme jeho okolí, podívali se až k jeho břehu a zase vyšplhali na vyhlídku nad ním, kde jsme si vychutnali svačinu. Klidně bych tam s vděkem, že tam můžu být a užívat si ten pohled, vydržela mnohem déle. Před námi ale byla ještě dvě jezírka, tak hurá za nimi!
Modré jezírko je asi kilometr cesty od fialového. Jde se do kopce, stoupání ale není nijak strmé, sem tam překročíte kořeny stromů, které prorůstají do chodníku. Cestou vede naučná cesta, na které je umístěno 7 informačních tabulí. Stezka vás dovede až na Velkou Kopu s krásným výhledem na hory, je celkově dlouhá 3 km a zabere vám přibližně 2 hodiny času dle vašeho tempa.
Modré jezírko vděčí za svou barvu sloučeninám mědi.
Modré jezírko vám svou barvou vyrazí dech. Barva je sytě modrá, čistá a bez zápachu. Podle momentálních povětrnostních podmínek má voda v jezírku různé odstíny. Vyloženě to svádí se smočit, ale bacha, koupat se zde nesmí. Všude v okolí na to upozorňují cedule s piktogramy. U modrého jezírka je také posezení, kde se můžete občerstvit. Jezírko je nejhlubší ze všech, místy má až 20 m hloubku a nachází se ve výšce 635 m.n.m..
Poslední jezírko, které nám zbývá je dle značení zelené, stoupáme kousek nad modré jezírko, odkud chceme jít dál. V protisměru potkáváme starší český pár, který nám říká, že jezírko je téměř vyschlé a zanesené nepořádkem po nedávném větru a dešti, tak se rozhodneme v cestě již nepokračovat.
Stejnou cestou se tedy vracíme zpět k autu. Na prohlídku a kochání nám stačily asi 4 hodiny a nijak jsme nespěchali.
Tip: Je-li to možné, dejte si oběd v některé ze „smazalnie ryb“
Vždy když jsme v Polsku, snažíme se stavit v nějaké pěkné „smazalnie ryb“, ale cestou jsme nenašli ten den žádnou otevřenou, tak jsme zamířili rovnou zpět do ČR a pozdní oběd si dali v nedalekém Trutnově (Královéhradecký kraj).
Další informace najdete na oficiálních stránkách zde: https://kolorowejeziorka.pl/