Neapol, hlavní město regionu Kampánie a třetí největší město Itálie. Žije v něm více jak 3 milióny obyvatel. Neapol je pro mnohé na první pohled nezajímavá, hlučná, špinavá a ve srovnání s “načančaným” Římem nebo Benátkami či Florencií můžete nabýt dojmu, že nic moc extra nenabízí. Opak je pravdou… tohle město nabízí neskutečně moc!
Neapol je pro individuální cestování velmi dostupný cíl. Z Prahy sem celoročně létají hned dvě nízkonákladovky a velmi často za pár kaček. Ale nejen samotné město stojí za prozkoumání. Neapol je i skvělým výchozím bodem pro další cíle v Kampánii. Velmi lehce se odsud trajekty dostanete na ostrovy Capri, Ischia nebo Procida a vyrazit můžete též objevovat nádherné Amalfitánské pobřeží, které se táhne od Sorrenta po Salerno. Amalfi, Positano či Atrani jsou perly, které rozhodně stojí za návštěvu.
My jsme se rozhodli, že návštěvu Amalfitánského pobřeží si necháme na jindy, především proto, že bychom si rádi prošli i Stezku bohů a horké letní počasí nám pro tento záměr nepřipadalo úplně ideální. Ale na mém bucket listu zůstává hodně vysoko a věřím, že to nebude dlouho trvat a tahle úžasná část Itálie nám znovu otevře svou náruč.
Ačkoliv hlavním cílem našeho červnového tripu byla Ischia, v Neapoli jsme se rozhodli alespoň nějaký čas strávit.
Pojďte se mnou na obhlídku, začneme trochu netradičně, místem, které většina průvodců označuje jako nebezpečné, ale právě Španělská čtvrť neboli Quartieri Spagnoli je z mého pohledu naprosté „Must see“ při návštěvě Neapoli.
Každá metropole má své periferie a místa, kde by měl být člověk obezřetný. Pokud se chováte s respektem a jste opatrní, není se, dle mého názoru, čeho obávat.
Byli jsme zde s dětmi ve dne i večer a opravdu jsme se cítili bezpečně. Asi takhle, sama bych sem ve dvě ráno nejspíš nešla, ale jinak je to za mne místo, které by bylo škoda minout. Spagnoli leží kousek od historického centra města a v blízkosti stanice metra Toledo. Dodnes patří k nejchudším čtvrtím Neapole.
Tohle barvité srdce města, které je prý stále pod velkým vlivem mafie, žije svým vlastním rytmem. Někdo, kdo na svých cestách hledá autentická místa, zrovna tak jako já, bude nadšený, protože nic necharakterizuje toto místo víc než autenticita.
Čtvrť vznikla v 16. století jako místo pro španělské posádky. Když procházíte úzkými temnými uličkami, míjíte oprýskané domy „vyzdobené“ pouličním uměním, čerstvě vyprané prádlo vám vlaje nad hlavou a na každém rohu potkáte partičku místních fotbalistů, kteří zapáleně kopou do balónu, připadáte si jako v jiném světě. Místní ženy klábosí na zápraží a z oken můžete cítit vůni blížící se večeře. Večer se celá čtvrť rozsvítí světýlky tratorií, kaváren, barů a pizzerií a atmosféra čtvrti se změní z líné a ospalé na živoucí a tepající.
A jeden tip na závěr 🙂 najdete tady pár míst, kde si dáte Aperol už od 1 eura! Fakt J
Je to teda pouze „decka“ a musíte si o tuto variantu přímo říct.…jinak vám automaticky donesou klasiku za 3 – 5 euro. Takových Spritz barů zde najdete více, my jsme na jeden z nich narazili náhodně a najdete ho pod názvem Lello Spritz nebo hned vedle Spritz Barranche.
Ale nejen Španělská čtvrť stojí v Neapoli za vidění. Hlavní město Kampánie v sobě ukrývá velké množství krásných památek a historických budov. My jsme zde všeho všudy strávili asi 1,5 dne a v červnovém horku, které panovalo, se nám moc nechtělo běhat po městě. Ale přesto jsme si pár krásných míst stihli prohlédnout.
Po návratu z Vesuvu jsme přejeli do centra a prošli jsme na Piazza del Plebscito, hlavní náměstí, které obklopuje Královský palác a Královská bazilika San Francesco di Paloa.
Královský palác – Palazzo Reale působí impozantním dojmem a je ústřední budovou náměstí. Najdete zde i 12 soch minulých králů Neapole. Vstupné do paláce je zpoplatněno 10 eury, snížené stojí 2 eura a je otevřeno každý den od 9 do 20 hodin. Interiéry jsou prý též impozantní. My uvnitř nebyli, takže nepotvrdím.
Kousek odsud si můžete prohlédnout též nádhernou budovu divadla – Teatro San Carlo, jeden z nejslavnějších operních domů a naproti divadlu najdete elegantní nákupní centrum Galeria Umberto I, nejvyšší zastřešenou pasáž Evropy.
Je to mladší ségra obdobné pasáže v Miláně (Galerie Viktora Emanuela II.). Pochází z 19. století a jejím architektem byl Emanuele Rocco. Vstup do galerie od divadla zdobí krásná honosná brána, v pasáži najdete celou řadu obchodů, restaurací, kaváren i luxusních bytů. Dominantou je prosklená kopule, která je dobře viditelná i ze všech vyhlídek na město. Na středu galerie jsou umístěny znaky zvěrokruhu v krásném mramorovém provedení.
Říká se, postav se na svůj znak zvěrokruhu a otoč se ve výskoku, třikrát za sebou, přitom si něco přej. Tak jsem zvědavá, zda se nám ta přání splní.
V Neapoli najdete také několik hradů. Kousek od přístavu stojí monumentální Castel Nuovo. My jsme hrad nenavštívili, jednak jsme na to neměli již čas a především byl v rekonstrukci a všude v jeho okolí byly stavební zátarasy. U Castel Nuovo najdete taky meeting point pro free prohlídku města s průvodcem.
Když se půjdete projít po pobřežní promenádě, budete moci navštívit další hrad Castel dell´Ovo neboli vajíčkový. Leží na malém skalnatém ostrůvku a s pevninou je spojen kamennou hrází. Váže se k němu zajímavá legenda, podle které je v hradu ukryto vejce, které když se rozbije, Neapol stihne pohroma.
Na základě doporučení se přesouváme k třetímu hradu, Sant Elmo, který leží na pahorku Vomero.
Tato část města je okouzlující. Je mnohem klidnější, uspořádanější a plná zeleně. Najdete zde celou řadu velmi příjemných restaurací, kaváren a obchůdků.
Hrad Sant Elmo je kamenná pevnost, která byla postavena ve 14. století a je velmi zachovalá. V jeho těsné blízkosti se nachází nádherný klášter se zahradami Certosa di San Martino. Dostanete se sem lanovkou Funicolare Montesanto ze stejnojmenné stanice.
Vstupné činí 5 euro za dospělého, do 18 let zdarma a pro studenty do 26 let je cena 2,5 eura, tak je to uváděno na netu. My jsme platili pouze 2,50 eura za dospělého a děti byly zdarma.…je možné, že to bylo z důvodu času, na prohlídku jsme dorazili 15 min před posledním vstupem. Poslední vstup je možný v 18:30 hodin…stihli jsme to jen tak tak….
Z hradu je naprosto úchvatný výhled na celou Neapol a Neapolský záliv s dominantou Vesuvu v pozadí.
Z vrchu Sant Elmo můžete perfektně vidět Spaccanapoli. Jde o ulici, která v přímé linii protíná staré město Neapole. Začíná na úpatí kopce sv. Martina a byla jednou z hlavních os řeckého a později římského sídliště. Je sem z velké části zakázán vjezd aut, což přispělo k rozvoji tohoto místa jako turistického centra města. Ulice je plná pizzerií, kaváren, cukráren, kostelů a obecně stojí za to se tu chvíli toulat a nasávat atmosféru.
Na poslední den v Neapoli před naším odjezdem směr Ischia jsme se rozhodli navštívit neapolské podzemí. Na tuto alternativu jsem narazila náhodu. Taková místa nás baví, zajímají a tak jsme se celkem rychle shodli, že to bude skvělý bod programu před naším odjezdem. A navíc, co si budeme povídat…schovat se pod zemí, bylo v tom šíleném horku příjemné osvěžení.
Neapolské podzemí je opravdu velmi rozsáhlé a také velmi staré. Začali ho budovat již Římané. Ve starověkém Římě sloužilo především jako nekropole. Později za války bylo využíváno k úkrytu a v moderní době ho používala též neapolská mafie Camorra k přechovávání nelegálního zboží a drog.
Já jsem při hledání informací narazila na trochu jiný, než oficiální web, čehož jsem si ale všimla až později. Můžete si tedy vybrat, na jakou prohlídku se vydáte.
Oficiální web s informacemi o prohlídkách je tento: www.napolisotterranea.org a cena pro dospělého je 5 euro, prohlídky jsou denně od 10 do 18 hodin a začínají každou celou.
My jsme absolvovali prohlídku s dobrovolnickou asociací LAES., která se dlouhodobě snaží o obnovu větší části neapolského podzemí, pořádá i tématické semináře a prohlídky s průvodcem.
Prohlídka nás stála sice dvojnásobek, ale byla naprosto skvělá. Objednali jsme si anglickou variantu a náš průvodce byl moc prima chlapík. Anglicky mluvil v tempu, kterému rozuměly i naše děti, což jsme opravdu ocenili 🙂 Dozvěděli jsme se nejen celou řadu historických faktů, ale vyslechli i pár legend a pověstí, které se k podzemí vážou.
V dobách dávno minulých sloužila velká část podzemí jako sběrna dešťové vody a Římané zde vybudovali hustou vodovodní síť. Později tu též postavili aquadukt, který umožňoval sběr a distribuci pitné vody. Až po epidemii cholery se tento původní vodovodní systém přestal používat.
Za druhé světové války byly prostory uzpůsobeny potřebám obyvatelstva. Byly zde vybudovány stovky jeskynních a protikolapsových úkrytů. Po válce zasypaly sutiny velkou část podzemí…vyčistit se z celkové plochy podařilo zatím pouze asi třetinu.
Prohlídky trvají 60 minut a začínají u vchodu Napoli Sotterranea ve Španělské čtvrti v ulici Vico S. Anna di Palazzo. Za hodinu v podzemí jsme prošli pod částí města a „vylezli“ jsme úplně jinde, ve čtvrti Chiaia nedaleko Piazza del Plebiscito.
Cestou jsme procházeli tunely, které jsou podobné myším dírám u nás ve skalách…avšak s tím rozdílem, že kromě toho, že byly úzké, byly ještě i nízké, tedy bylo potřeba dávat sakramentský pozor, abychom někde nezapomněli sklonit hlavy. Pro někoho, komu nedělají dobře stísněné prostory, to tady asi úplně příjemné nebude.
Veškeré info k časům prohlídek, možnost rezervace a další informace jsou k dispozici na oficiálním webu asociace LAES.
Prohlídku jsme si fakt užili všichni a vyhodnotili jsme ji jako super bod v našem itineráři.
Nestihli jsme vidět spoustu krásných míst. Nejvíce mě mrzelo, že jsem se nezvládla navštívit klášter a klášterní zahrady Santa Chiara, který na mne z fotek působil jako oáza uprostřed chaosu. A abych tu paráda vyvážila, rozhodně si na seznam píši velmi potemnělé místo, z kterého až mrazí…návštěvu hřbitova Fontanelle. (V současné době je hřbitov dočasně uzavřen). No rozhodně se mám na co těšit, až do Neapole znovu zavítám 🙂
Zbylý čas ve městě jsme již strávili pouze přesuny k ubytování pro odložená zavazadla a zpět k přístavu, kde jsme chvíli hledali Molo Beverello, abychom se nalodili na trajekt a odpluli poznávat na týden krásy Ischie. Ale o tom až zase jindy.
Na závěr malý tip, jak ušetřit v Neapoli, pokud byste plánovali navštívit více placených památek. Pak určitě mrkněte na stránky http://www.artecard.it/ s informacemi o benefitech karty Arte Card.
Díky této kartě můžete mít výrazně levnější vstupy do spousty památek. Pokud chcete vyjet i mimo město, vyplatí se vám pořídit kartu pro celou oblast Kampánie.
Alternativou může být též slevová karta Naples – City – Card, která funguje obdobně. Máte možnost využít 3 památky zdarma, další se slevou a v kartě je i neomezená hromadná doprava. Existuje i rozšířená varianta, která zahrnuje také vstup do Pompejí či Herculaneum.
Už jste taky navštívili Neapol nebo se zatím stále jen odhodláváte k tomu, abyste sami na vlastní pěst vyjeli poznávat svět? Možná potřebujete inspiraci, jak na to. V tom případě pro vás mám tip a dárek. Stáhněte si zdarma můj e-Book „7 kroků pro cestovatele začátečníky„, utřiďte si myšlenky a vydejte se za svými cestovatelskými sny! Budu se těšit, až mi pošlete fotku nebo zprávu z vašich cest 🙂
Nezapomeňte, že s úsměvem jde všechno líp. Pokud se vám moje články líbí, můžete mě sledovat i na sociálních sítích pro víc inspirace nebo se přidejte do mé FB skupiny Cestuj s úsměvem, šikovně a s úsporou, kde získáte nejen inspiraci, ale také spoustu tipů na travel vychytávky a cestovatelské know-how a především podporu komunity stejně smýšlejících lidí. Srdečně vás do skupiny zvu.