Zimní adventní Riga aneb jak si ji užít za jeden den

Tak už je to tady zase! Vůně perníčků a punče, všude světýlka, zvuk rolniček, setkání s přáteli a rodinou a čekání na Ježíška….prostě advent se vším všudy. Už dávno jsem si odvykla stresovat se s dárky a honěním se za úklidem a stovkami druhů cukroví, které rozhodně „nesmí“ chybět na vánoční sváteční tabuli. Místo toho si užívám tu jedinečnou atmosféru, s kterou je období adventu spjaté. Každý rok si vybereme doma jedno místo, kam vyrazíme na adventní trhy a za sváteční vánoční atmosférou. Evropská města se předhání ve výzdobě, programu a nabídce adventních akcí a člověk málem neví, co dřív. Původní plán na loňský výjezd byl Německo a Norimberk, ale když mi během podzimu cinklo upozornění na letenky do lotyšské metropole, Rigy, za pár kaček, na víkend a z Prahy, bylo rozhodnuto raz dva. Letíme do Pobaltí!

Příliš termínů na výběr jsme neměli, a tak volba padla na první adventní víkend. Ani ve snu by mne nenapadlo, že hlavní program a trhy by mohly začínat jindy než v pátek před prvním adventním víkendem. Většina velkých evropských měst začíná s adventním programem již většinou o týden, někdy i dva dříve, než je skutečný začátek adventu v daném roce. Prostě jsem to na podzim vůbec neřešila a koupila letenky a začala se těšit. O to větší šok pro mne byl, když jsem v týdnu před odletem při plánování naší cesty zjistila, že letíme na adventní trhy, které však v Rize měly začít až v neděli odpoledne…přičemž my přiletíme v pátek v noci a v neděli ráno se již budeme vracet do ČR 🙂

No co už? Tak si užijeme místo trhů zimní náladu města a vyrazíme i někam do okolí. A adventní náladu si uděláme i tak! Lámat si s tím hlavu jsme rozhodně nechtěli. No a jak to dopadlo? Naprosto skvěle! Nejen že jsme si užili zimní zasněžené město a výlet k Baltu, ale i ty adventní trhy jsme nakonec našli a atmosféra města byla víc než úchvatná.

Jsme tu a možná nezmrzneme!

Tento výlet byl jedno velké překvapení! Měla jsem pár bodů, kam se chceme podívat a jak využijeme ten v podstatě jediný den, který máme. A to doslova. Z Prahy jsme totiž díky hustému sněžení odletěli se skoro tříhodinovým zpožděním. V Lotyšsku nás přivítalo mrazivé počasí a půl metrové závěje, prostě zima, jak se na Pobaltí sluší. Tyto počáteční okolnosti narušily harmonogram prvního večera a my byli rádi, že místo prohlídky nočního města, jsme se z letiště v naprosto přecpaném autobusu linky č. 22 dostali kolem půlnoci do centra.

Ubytovaní jsme byli nedaleko vlakového nádraží a historického centra města, v Hotelu Viktorija. Hodnocení bylo velmi dobré, recepce 24 hodin, možnost si zakoupit kdykoliv dole na baru pivko, čaj, kávu nebo jiný nápoj, nicméně tu bylo jedno podstatné ALE! S největší pravděpodobností byli všichni recenzenti ubytovaní v létě, protože jinak nechápu, že nikdo nezmínil, že si máme přibalit polární spacák, abychom nezmrzli 🙂

Troufám si říct, že nejsme zrovna cimprlíni, ale takovou zimu na spaní jsem tedy nezažila. Ulehli jsme zachumlaní a navrstvení ve všem oblečení včetně termo prádla a snažili se zbytečně se nehýbat, ale upřímně, moc to nefungovalo. Stará zděná budova, vysoké stropy a obří pouze jedno tabulová okna, tomu dva malé radiátory jednoduše neměly šanci konkurovat. Vše ostatní mohu však pouze pochválit. Náš pozdní check-in nebyl problém, foyer hotelu nás fest bavilo a připomínalo nám Tarantinovy filmy, i cena byla velmi příznivá. Pokud tedy budete mířit do Rigy v jiném než zimním období, určitě bych vám toto ubytování doporučila.

Zimní výlet k Baltu a lázeňská Jūrmala

Celou noc sněžilo a ráno nás přivítalo za oknem slunné počasí. S ohledem na náš pozdní přílet a fakt, že trhy by měly začínat až v neděli, jsme se rozhodli vyrazit během sobotního dopoledne do nedaleké Jūrmaly, k zimnímu Baltu.

Rychlá snídaně v bistru naproti a krátkou vycházkou hurá na nádraží. Cesta vlakem do Jūrmaly je velmi příjemná a rychlá. Vlaky vyjíždějí v pravidelných intervalech a cesta trvá přibližně 30 minut. Zastávky v Jūrmale jsou rozmístěny podél pobřeží, takže si můžete vybrat tu, která je nejblíže vašemu cíli. Mezi oblíbené zastávky patří Dzintari, Majori Dubulti a Bulduri.

Samotná cesta vlakem je zážitek! Reálně se totiž vrátíte v čase. Riga je nádherné a dnes již moderní město plné krásných historických secesních památek, milých a útulných kaváren a restaurací, ale ačkoliv získalo Lotyšsko nezávislost v roce 1991, město si v mnoha ohledech uchovává podobu časů minulých, spjatých se sovětskou érou. Prolínání přítomnosti s minulostí tu pocítíte často a jízda vlakem do lázeňské oblasti na pobřeží byla vzpomínkou na doby minulé. Každopádně vlak nás v pořádku dovezl až do stanice Dubulti, kterou jsme si vybrali. Odsud jsme si udělali fajn dopolední procházku podél ledového Baltského moře.

Jūrmala je typicky letním letoviskem, plná krásných budov, nových ubytovacích kapacit i historických míst nabízející služby wellness a lázeňství na vysoké úrovni. Je obklopena borovicovými lesy a přiléhá k ní národní park Ķemeri, rozlehlý přírodní klenot, který nabízí jedinečnou kombinaci lesů, bažin, jezer a písečných dun. Ķemeri je též známé svými léčivými minerálními a sirnými prameny, které se zde v lázeňství využívají již od 19. století.

Přesto má zimní Jūrmala osobité kouzlo a její návštěvu vám rozhodně doporučuji. Klidná a trochu zasněná atmosféra, kousky ledu na zamrzlém písku, pozorování ptáků a vzduch prosycený solí a jódem, tak by se dalo popsat naše dopoledne zde. Procházet se po opuštěné zimní pláži a poslouchat šumění vln, to pro mě byl nový jedinečný zážitek. Jen škoda, že jsme nenarazili na žádnou otevřenou kavárnu, kde bychom si dali šálek horké čokolády… Původně jsme chtěli dojít do Dzintari k rozhledně, ale cesty k ní byly zcela zasněžené a nenašli jsme variantu, jak se k ní dostat. A jelikož nás čekal ještě aktivní a nabitý program v Rize, vydali jsme se na nejbližší zastávku a vyrazili na cestu zpět.

Pokud navštívíte oblast Jūrmaly v létě, doporučuji tu strávit alespoň dva dny a navštívit mokřady a rašeliniště národního parku, jezero Kaņieris a také Muzeum pod širým nebem, které vás přenese do života rybářů v 19. a 20. století. Nachází se u paty písečné duny Raga a nabízí jedinečný pohled na historii a kulturu tohoto regionu. Víc tipů pro návštěvu získáte případně na webu visitjurmala.lv

Den ve městě

Když máte jen jeden den na prozkoumání města a chcete si ho užít na pohodu, je fajn mít aspoň malý plán a vědět předem, co od návštěvy čekáte a znát vaše priority. Protože všechno nestihnete, kdybyste se rozkrájeli. Než se honit, je lepší si užít atmosféru a nechat věci trochu plynout.

Toto byl i náš cíl. Sníh dodával městu šmrnc, ale ta nejlepší atmosféra a adventní nálada přicházela společně s prvními rozsvícenými světýlky. Návštěvu historického centra s vánoční atmosférou jsme proto odložili na pozdější odpoledne a večer.

Po návratu z Jūrmaly jsme zašli do skvělého restauračního řetězce Lido, kde se najíte levně a stylově. Navíc zde mají primárně lotyšskou národní kuchyni a na výběr je toho opravdu hodně. Jde o bufetové stravování, vybere si zde každý dle svého 🙂 Řetězec Lido má v Rize několik restaurací, které se nacházejí v různých částech města. Najdete je jak v centru, tak i na předměstích a jedna restaurace je přímo v hale nádraží.

Od Baltu jsme dorazili vymrzlí a hladoví a s chutí jsme sem zašli. Vánoční nálada a výzdoba restaurace byla top a jídlo velmi chutné. Vyzkoušejte například pelmeně nebo pirožky, skvělé jsou i Kartupeļu pankūkas-bramboráky podávané s uzeným a různými omáčkami. Rozhodně doporučuji ochutnat též místní nápoj Kvas. Jde o tradiční fermentovaný nápoj, který má kořeny v mnoha slovanských zemích, včetně Lotyšska. Vyrábí se kvašením obilovin, nejčastěji žita, a má charakteristickou kyselou chuť s lehkými ovocnými tóny. Obsah alkoholu je velmi nízký, obvykle do 1,5 %, je to takové fajn lehké a chutné pití. Jen pozor, je to celkem návykové 🙂

Lotyšská národní knihovna

Na odpoledne jsme si před večerní prohlídkou města naplánovali tři místa, ve finále jsme však stihli navštívit pouze dvě. Na přání dcery, která miluje knihy, jsme navštívili Lotyšskou národní knihovnu.

Je jednou z nejvýraznějších moderních budov v Rize. Tato impozantní stavba, přezdívaná také Zámek světla, se stala symbolem moderního Lotyšska a významným kulturním centrem a je to takový architektonický skvost.

Přístupná je zdarma, jen je nutné vyzvednout si na recepci návštěvnický lístek a odložit si věci do šatny. Jsou zde k dispozici uzamykatelné skříňky za jedno euro. Budova knihovny, navržená architektem Gunnar Birkertem svým tvarem připomíná krystal nebo diamant, který se odráží v okolních vodách řeky Daugavy. Fasáda budovy je pokryta skleněnými panely, které umožňují přirozené osvětlení interiéru a vytvářejí dojem průhlednosti. Tvar má navíc hluboký symbolický význam. Představuje otevřenost, průhlednost a přístupnost informací.

Budova je v podstatě velké kulturní centrum nabízející kromě knižního fondu též prostor ke studiu a práci i k pořádání nejrůznějších výstav a kulturních a společenských akcí. Z nejvyššího patra je moc pěkný výhled na město.

Centrální tržnice Riga

Kousek od Národní knihovny na druhém břehu řeky můžete navštívit Centrální rižskou tržnici. Její návštěvu jsme též měli původně v plánu, ale v průběhu dne jsme se dohodli, že zajdeme ještě na jedno velmi speciální a autentické místo, kam bylo nutné zarezervovat vstupenky na konkrétní čas a návštěvu trhu jsme tak museli oželet, abychom se stihli přemístit.

Nicméně pokud budete mít prostor do tržnice zajít, určitě ji při vaší návštěvě Rigy nevynechejte. Je zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO a nabízí široký výběr čerstvých potravin, řemeslných výrobků a suvenýrů. Ochutnejte některou z místních specialit, třeba uzené ryby, chléb Rupjmaize nebo Rasols, studený salát z vařených brambor, mrkve, okurek, cibule, vajec a sledě s majonézovou zálivkou.

Rohový dům, Stūra māja a temná minulost Lotyšska

Upřímně toto místo v plánu původně nebylo. Ze své podstaty nemá vůbec nic společného s romantickou adventní atmosférou a my do Rigy letěli na vánoční pohodový výlet. Jenže když jsme procházeli místa, která stojí v Rize za návštěvu, velmi to s námi rezonovalo. Navíc jsem dostala doporučení od mé kamarádky, že návštěva s průvodcem a výkladem je opravdu silný zážitek, který si nemáme nechat ujít. Probrali jsme možnosti s dětmi, abychom se ujistili, že se na to cítí a shodli se, že bychom později litovali, že jsme návštěvu odložili. Zamluvili jsme si tedy vstup s průvodcem na odpolední 16 hodinu a z knihovny se přemístili do místa s velmi temnou a smutnou historií.

Rohový dům sloužil během sovětské éry jako ústředí KGB, sovětské tajné policie, v Lotyšsku. Z venku nenápadná architektonicky hezká budova, se stala symbolem útlaku a strachu, který panoval za sovětského režimu. Zde se odehrávaly výslechy, mučení a další zločiny proti lidskosti. Zdi Rohového domu jsou němými svědky mnoha tragických událostí a lidských osudů. V současné době slouží jako muzeum, které dokumentuje historii sovětské okupace a činnosti KGB v Lotyšsku.

Musím přiznat, že to s námi docela zamávalo. Zážitek je to opravdu velmi intenzivní, rozhodně nelze však říci, že hezký. Měli jsme štěstí na výborného průvodce s bezva angličtinou a s velkým citem pro výklad, což umocňovalo ještě více naše pocity z návštěvy.

Prohlídka trvá asi hodinu. Nahlédnete do autentických prostor výslechových místností, cel, kuchyně, dvorku pro vycházky, zázemí vedení KGB i do popravčí místností. Expozice obsahuje fotografie, dokumenty, osobní věci vězňů a další artefakty, které vypovídají o hrůzách, které se zde odehrávaly. Prohlídka s průvodcem vám poskytne podrobnější informace o historii budovy a o tom, co se zde dělo. Celou dobu vás provází příběhy lidí, kteří se již z Rohového domu nikdy nevrátili, učitelé, lékaři, novináři, policisté, studenti, civilisté, ženy, muži….nevinné oběti komunistického sovětského režimu. Je to velká připomínka, jak důležité je chránit naši svobodu a demokracii, aby se takové události už nemuseli nikdy opakovat.

Kouzlo vánoc v Pobaltí

Po tomto velmi silném, avšak nevánočním zážitku, jsme se potřebovali trochu vzpamatovat a naladit se konečně na tu pohodovou adventní notu. Vydali jsme se zpět do centra k Chrámu Kristova zrození, který je jednou z nejvýznamnějších pravoslavných svatyní v Lotyšsku a je velmi výraznou dominantou města.

Hned vedle něj jsme našli malý adventní market s králičí vesničkou, stylovými stánky a skvělým svařeným vínem. Radovali jsme se z toho víc, než místní děti, které zde krmily králíčky ve vesničce…..Konečně ta pravá vánoční nálada! A hlavně radost z toho, že i když oficiálně začínají adventní slavnosti až v neděli, město žije vánocemi už v sobotu 🙂

Po setmění se město proměnilo v pohádkové místo. Teplé odstíny všudypřítomných vánočních světel ozářily zasněžené centrum. V parku Vērmanes dārzs naproti Pomníku svobody si užívaly děti sáňkování a další zimní radovánky. Ožily restaurace, bistra i kavárny, z kterých se linula vůně svařeného vína a horké čokolády. Na každém rohu připomínka vánoc v podobě krásných a vkusných dekorací.

Katedrála, Radniční náměstí a kostel sv. Petra

Příjemnou procházkou jsme se přesunuli do historického centra ke katedrále Rīgas Doms. A právě zde jsme na náměstí Doma laukums našli další parádní adventní trh s neuvěřitelnou spoustou dobrot, jídla, pití, sladkostí a kouzelných vánočních řemeslných výrobků. Atmosféra a vizuální podoba adventního tržiště byla opravdu velmi jedinečná a odlišná od všech dosavadních, které jsme kdy navštívili.

Čekalo nás ochutnávání místních dobrot a procházka historickým centrem. Výhodou bylo, že všechny zajímavé cíle, které jsme si vytipovali, byly kousek od sebe a jednoduše dosažitelné pěšky.

Nestihli jsme již vyjít na věž kostela svatého Petra, odkud je údajně nejhezčí panoramatický výhled na město. Tak třeba příště.

A co tedy rozhodně při takové procházce centrem nevynechat?

Když už mluvíme o kostele svatého Petra, v jeho blízkosti, na Radničním náměstí, najdete jeden z typických symbolů Rigy, sochu zvířat muzikantů.

Socha zvířat muzikantů, konkrétně osla, psa, kočky a kohouta, je inspirována známou pohádkou bratří Grimmů „Brémští muzikanti“. Jde o repliku originální sochy, která je uchována uvnitř kostela. Socha symbolizuje lidskou touhu po svobodě a nezávislosti. K soše se váže pověra. Říká se, že pokud pohladíte nos všech čtyř zvířat, splní se vám tajné přání. A tak můžete při návštěvě Rigy vidět celou řadu turistů, jak skáčou u sochy a snaží se dosáhnout až na kohouta 🙂 nám se tedy doskočit nepodařilo, dejte mi pak vědět, jak jste dopadli vy!

Tři bratři, Dům Černohlavců a Švédská brána

Historické centrum Rigy by se dalo shrnout do jedné věty = secese, kam se podíváš! Stačí se zatoulat do uliček starého města a obdivovat krásné fasády domů zdobené ornamenty a sochami. Ty nejznámější secesní domy najdete v ulicích Alberta iela a Elizabetes iela.

Tři bratři/Trīs brāļi

Tři různé domy stojící vedle sebe představují vývoj architektury v Rize od středověku po baroko a jsou nejnavštěvovanější památkou ve městě. Jsou symbolem koexistence různých architektonických stylů na jednom místě. Nejstarším z domů je ten s číslem 17, postavený na přelomu 15. a 16. století. Je to nejstarší dochovaná zděná obytná budova v Rize. Střední dům, dům číslo 19 byl postaven v roce 1646 a vyznačuje se renesančními prvky a nejmladší dům, dům číslo 21 pochází z konce 17. století a prošel několika přestavbami. Jsou unikátním příkladem hanzovní architektury v severní Evropě a jsou důležitou součástí kulturního dědictví Lotyšska.

Tip: podobný styl domů, avšak s názvem „Tři sestry“ najdete ještě v dalším pobaltském státě, v Estonsku a jeho metropoli Talinu.

Dům Černohlavců

Další významnou památkou Rigy je Dům Černohlavců. Nachází se na hlavním Radničním náměstí starého města a je symbolem bohaté historie tohoto hanzovního města. Původně sloužil jako sídlo Bratrstva Černohlavců, cechu svobodných německých kupců, kteří do Rigy přijeli za obchodem. Svůj název získali podle černých pokrývek hlavy, které odkazovaly na jejich patrona, svatého Mořice. Dům má bohatě zdobenou fasádu a konají se v něm pravidelně výstavy zaměřené na historii města. V noci je nádherně osvětlen a i když nenavštívíte vnitřní expozici, určitě si jej zajděte prohlédnout alespoň z venku, opravdu stojí za návštěvu.

Rižský dóm/Rigas Doms

Rižský dóm je dominantou starého městě, je to jedna z největších katedrál v severní Evropě a její historie sahá až do 13. století. Uvnitř katedrály se nachází impozantní varhany a často se zde konají koncerty duchovní hudby.

Chrám Kristova narození

O tomto pravoslavném svatostánku jsem se již zmínila výše. Patří mezi nejhezčí pravoslavné kostely, které jsem kdy viděla. Byl vybudován v letech 1876 až 1884 v novobyzantském stylu a zasvěcen narození Ježíše Krista. Upoutá vaši pozornost nádherou výzdobou a zlatými kopulemi. V okolí chrámu je příjemný park a nedaleko nemůžete minout monumentální Pomník svobody, který je symbolem lotyšské nezávislosti.

Frčíme domů

Je tu nedělní ráno, z důvodu brzkého odletu, bereme Bolta a přesouváme se na letiště. Let z Rigy do Prahy trvá jen něco málo přes hodinu, a tak jsme již v dopoledních hodinách v ČR a míříme domů zapálit oheň v krbu i první adventní svíčku na věnci.

Pokaždé, když se vracím domů z víkendového tripu z Evropy, si s vděkem uvědomuji, jak jsou tyto naše mini dovolené obohacující. Za víkend se dá stihnout prožít tolik věcí! Ochutnat nová jídla, poznat nová místa, nahlédnout pod pokličku historie, navnímat atmosféru a rytmus života místních, připomenout si různorodost, kterou nám svět servíruje a prožít to všechno plnými doušky. A když to všechno můžu ještě sdílet se svou milovanou rodinou nebo přáteli, má cestovatelská duše zaplesá a já se cítím jako nejšťastnější člověk na světě.

A tak pokud vás to taky volá, dovolte si to, prožívejte každý jeden okamžik a vracejte se pak domů spokojení a bohatší o zážitky s pocitem vděku a pokory za to, že můžete. Při návratu z Rigy jsem, s ohledem na náš zdejší program, měla tento pocit ještě intenzivnější.

Vyrazit na víkend do lotyšské metropole byl spontánní nápad, ale rozhodně jeden z těch nejlepších. Vyrazte i vy a objevte tuhle perlu Pobaltí, rozhodně stojí za návštěvu, ať už v době adventu nebo třeba za dlouhých bílých nocí, které zde zažijete na začátku léta.

Pokud vás moje články baví a chtěli byste dostávat pravidelnou dávku inspirace, sledujte mne též na sociálních sítích na Facebooku i Instagramu.

Pro inspiraci můžete nahlédnout i na mou další nabídku průvodců a cestopisů.