11 super tipů, kam na výlet v květnu

Rozkvétající pampelišky v trávníku na zahradě dávají neomylně najevo, že jaro je opravdu už konečně tady a že je nejvyšší čas popřemýšlet, kam vyrazit na květnové prodloužené sváteční dny na výlet. Volné pondělky umožňují většině lidí užít si parádní odpočinek a vyrazit na mini dovolenou nebo trip do Evropy. Možná jste si ale včas nestihli pořídit letenku a zamluvit ubytování a teď se již ceny šplhají do nesmírných výšek. Nezoufejte, přesto nemusíte rozhodně zůstat doma. U nás v České republice máme tolik úchvatných míst, že by mi na ně nestačily ani dva životy, abych je stihla vidět. Pár tipů jako inspiraci, kam vyrazit přináším i vám. S ubytováním na poslední chvíli to už nemusí být ani u nás v ČR tak jednoduché, ale pokud jste ochotni ubytovat se o kousek dál od těch top turistických míst, máte velkou šanci, že něco solidního seženete. A když ne, sbalte pár švestek a věřte, že i za jeden den se toho dá stihnout a vidět fůra!

1. Karlštejn

Tak schválně, kolik z vás ještě tenhle český historický skvost nenavštívilo? Nebo jste tam byli jako děti se školou a pak už nikdy? A víte co? Úplně to chápu. Máme tu tolik krásných míst, že si člověk prostě jen tak lehce nevybere! Ale co si budeme povídat, zrovna tohle místo bychom si ujít nechat neměli. A tak jestli jste tu už dlouho nebyli, možná je teď ta správná příležitost 🙂

Karlštejn vás totiž ohromí svou krásou. Je impozantní a pohled na něj vás rozhodně nenechá na pochybách v tom, že jde právem o jedno z nejnavštěvovanějších míst v České republice.

Tento gotický skvost nechal postavit král a císař Karel IV. podle plánů Matyáše z Arrasu jako místo pro uložení svatých ostatků a korunovačních klenotů.

Kamenný hrad tvoří řada samostatně opevněných staveb, hlavními částmi jsou: Studniční věž, Hodinová věž, budova purkrabství, Císařský palác, Mariánská věž a Velká věž. Veřejnosti byl otevřen v roce 1905, od roku 1918 je ve vlastnictví státu a v roce 1962 se stal národní kulturní památkou.

Od roku 2020 procházel velkou rekonstrukcí, která byla nedávno dokončena. Dělníci obnovili suterén Císařského paláce, gotická sklepení a přibyly též nové expozice a moderní návštěvnické centrum.

Pokud vyrazíte na víkend, nezapomeňte si udělat výlet také do nedalekých Koněpruských jeskyní nebo projít okruh kolem lomů Malá a Velká Amerika.

Nejhezčí pohled na hrad je z vyhlídky na Císařské louce kousek nad hradem.

TIP NA UBYTOVÁNÍ: Apartmány Karlštejn – jsou umístěny na náměstí přímo pod hradem. Perfektně zařízené, všude kousek a když se městys vylidní, je výhled na hrad se sklenkou vína na lavičce pod lipou u apartmánu k nezaplacení! Poměr cena vs. nabídka skvělá.

2. Pivnická rokle

Místo, které si zamilují nejen všichni romantici, ale i vyznavači adrenalinu a divoké přírody. Pivnická rokle se nachází v okrese Chrudim. Její návštěvu můžete spojit s dalšími výletními cíli, jako např. s prohlídkou zámku Nové hrady nebo s návštěvou skalních obydlí v obci Zderaz.

Ideální start trasy je v obci Dolany, kde můžete zaparkovat auto. Cesta není úplně dobře značena, ale když budete pozorní, od stanového tábora s názvem „Bláto“ se vydáte proti proudu potoka a brzy narazíte na rozcestí s označením Pivnická rokle a upozorněním, že cesta je schůdná pouze za sucha a na vlastní nebezpečí. Tohle značení tady není jen tak, má zcela pragmatické důvody.

Celá stezka je totiž v podstatě koryto potoka, kterým procházíte. Je dlouhá 2,5 km a dělí se do dvou větví. V jejím závěru se dostanete do míst s velmi úzkými průchody mezi skalami, které se strmě zvedají vzhůru a kde se v případě prudkého či vydatného deště rychle zvedá voda až do výšky jednoho metru. Rokle se zaplní vodou velmi rychle a průchod v proudu a s kamenitým podložím a pískem na dně koryta se stává nebezpečným.

Dobře si tedy rozmyslete svou cestu, pokud v posledních dnech pršelo či déšť hlásí předpověď, v tomto případě je vhodné počkat na lepší podmínky.

Počítejte s tím, že na části cesty budete možná překonávat zatopené úseky a je dobré mít s sebou náhradní suché boty.

Od rozcestníku vás značka svede hned do koryta potoka. První část je suchá, písek a kameny. Později se objeví malý proud vody a v usedlinách a puklinách se objevují malá jezírka a tůňky, které jsou často poměrně hluboké. Přejít je můžete po kládách či přešplhat po kamenech.

V závěru je trasa trochu náročnější fyzicky. Žebříky, řetězy, je nutné zdolat více větších kamenů, občas se vytáhnout na skálu či překonat popadané kmeny stromů. Celá rokle se v podstatě neustále vyvíjí, což se projevuje častým řícením skalních bloků. Lokalita na malé ploše ukrývá pískovcové i opukové skály, skalní tunely, jeskyně i převisy a další erozní tvary. Navíc je domovem mnoha vzácných a chráněných živočichů, např. mloka skvrnitého.

Není okružní, zpět musíte stejnou cestou, případně můžete vyšplhat prudce vzhůru do stráně, kde se po chvíli chůze podél pole napojíte na žlutou turistickou stezku, která vede ze Zderazu.

V rokli není žádný signál, proto chcete-li používat mapu, určitě si ji stáhněte předem offline. A energii v podobě jídla a pití s sebou 🙂 Jinak tento výlet maximálně doporučuji! Moc lidí tu nepotkáte, příroda je tu úžasná a zážitek nezapomenutelný.

3. Dobrošov

Pokud jste někdy navštívili pohraničí v oblasti Krkonoš nebo Orlických hor, určitě jste si všimli, že je zde k vidění spoustu vojenských opevnění a tzv. řopíků (železobetonová pevnůstka lehkého opevnění). Vojenská tématika jako cestovatelský cíl je v této oblasti poměrně silně zastoupena. Pro milovníky historie najdeme opravdové lahůdky.

Jednou z nich je pevnost Dobrošov nedaleko Náchoda. Prošla rekonstrukcí a v loňském roce byla znovu otevřena pro návštěvníky včetně nového moderního informačního centra.

Tvrz Dobrošov nabízí k prohlídce několik hlavních srubů, muniční sklad, kasárny a dokonce i ošetřovnu. V okolí pevnosti si můžete projít Naučnou stezku Pevnost Dobrošov, která vás po linii opevnění zavede až do lázní Běloves. Uvidíte opevnění s názvy Jeřáb a Můstek.

Tvrz Dobrošov se nachází nedaleko Jiráskovy chaty, kde se můžete v letní turistické sezóně občerstvit. Chata byla založena již v roce 1921. Obě tato místa jsou oblíbeným výletním cílem turistů i cyklistů.

Pokud nejste vyloženě milovníci historie, užijete si tu především krásné výhledy do krajiny.

Otevřeno je do konce dubna od úterý do neděle od 10 do 17 hodin. Od 1. 5 do 30. 9. od úterý do neděle od 10 do 18 hodin. Základní vstupné je 180 Kč za dospělou osobu.

Další velmi zachovalou pevností v okolí je např. dělostřelecká tvrz Skutina nedaleko Sedloňova v Orlických horách, která nabízí i prohlídky interiéru . Dozvíte se spoustu zajímavostí a dostanete se i do podzemních chodeb v hloubce 36 m pod zemí.

4. Jizerka

Osada Jizerka v Jizerských horách v Libereckém kraji je oblastí s panenskou horskou přírodou, kde se budete cítit jako v ráji. Klid, který tu na vás dýchne je téměř hmatatelný. Nejvíc top období pro návštěvu této oblasti je přelom května a června, kdy tu u tzv. Hnojového domu – Misthaus rozkvétá tisíce narcis.

Tahle křehká nádhera je pohlazením po duši a potěchou pro oko. Jestli se chcete nadechnout, vyčistit si hlavu a odpočinout si v úžasné panenské přírodě našich hor, tak tohle je to pravé místo.

Misthaus je dřevěná horská chalupa, na první pohled podobná těm všem ostatním, které v této oblasti Jizerských hor najdete. Je postavena v malebném údolí říčky Jizery, nad kterým se vypíná kopec Bukovec (1005 m.n.m.). Je to předposlední chalupa na pravé straně Jizery směrem k močálům a Smědavě a proslula především díky svému majiteli Gustavu Ginzelovi, známému horolezci, cestovateli, fotografovi a sběrateli kuriozit.

Osada Jizerka je nejvýše položenou obcí v ČR a osada byla pojmenována podle nedaleké hory Jizera.
První zmínky o ní jsou již z 16. století. Oblast byla dlouhá staletí domovem dřevorubců a sběračů drahých kamenů, jejichž hlavním nalezištěm byl především Safírový potok, který zde protéká.

V okolí najdete celou řadu turistických tras, můžete si vylézt i na kopec Bukovec nebo dojít přes Věžní
skály až k Pytláckým kamenům, odkud se vám nabídnou krásné výhledy na celé údolí Jizery. Moc hezká je i NS Tri Iseriny. V osadě je možné navštívit též Muzeum Jizerských hor a dobře se najíst.

Zaparkovat můžete v obci Mořina, kde je velké placené parkoviště (100 Kč za den, je zde parkomat a je možné platit i kartou).

Na jídlo skočte do restaurace Pyramida, Jizerka nebo Sklárna.

Hnojový dům i Pivnická rokle patří mezi má oblíbená místa a o obou píšu též v mém e-booku 24 úžasných míst. Chcete-li se inspirovat dalšími místy, která stojí za objevení, nejen u nás v České republice, ale i v Evropě, můžete si jej stáhnout na mých stránkách zdarma.

5. Rozhledna Štěpánka

Tahle kráska je jedna z těch top rozhleden, které u nás v ČR máme. Kamenná novogotická rozhledna Štěpánka na vrchu Hvězda leží na Příchovickém hřebeni a je nejstarší rozhlednou v Jizerských horách. Její návštěvu můžete určitě spojit s výletem na Jizerku.

Rozhledna Štěpánka pochází z 19. století, její výška je 24 m a je z ní opravdu úchvatný výhled. Při dobré viditelnosti uvidíte západní Krkonoše, údolí Desné a Kamenice, zástavbu horských chalup až k vodní přehradě Souš a v pozadí všemu vévodí Jizera.

U rozhledny jste donedávna mohli též vidět jediný nacistický památník v ČR. Kříž, který zde vztyčili nacisté v roce 1944 k uctění padlých německých vojáků pocházejících z okolních městeček a vesnic.

Kromě kříže zde byly též rozmístěny pravidelně kameny, menhiry, které dříve označovaly názvy obcí, ze kterých padlí vojáci pocházeli. Pozůstalí k těmto kamenům přinášeli květiny.

Dříve míval železný kříž ve svém středu hákový kříž, který tam dnes již samozřejmě nenajdeme. Po skončení války byl vyjmut a celý žulový kříž svržen místními českými občany, kteří se po válce do oblasti přistěhovali.

V roce 2011 se kříž pod Štěpánkou objevil znovu. Dle informační tabule jej obnovili fandové historie, kteří tím ovšem nechtěli uctít fašistické zlo, ale připomenout historii samotnou a fakt, že umírání lidských bytostí ve válce na obou stranách konfliktu je nesmyslné a zbytečné. Znovu vztyčení památníku bylo však tzv. „na černo“, bez povolení obce a ta musela čelit rozhodnutí, zda jej ponechat či už navždy odstranit. Rozhodli se pro první variantu s tím, že místo doplnili objektivními informacemi a fakty o historii.

No ne každému to bylo po chuti a v minulých týdnech (duben 2023) došlo k poškození a svržení kříže znovu. Momentálně byl převezen do muzea ve Vrchlabí. Co s ním bude dál, je otázkou.

Pod rozhlednou je malý stánek s občerstvením a s drobnými upomínkovými předměty, vstupné je velmi symbolické, 30 Kč, děti 10 kč.

Auto můžete zaparkovat na dolním parkovišti v Příchovicích. Vyjet se sice teoreticky dá až k chatě Hvězda, ale na vjezdu je značka s informací, že je vjezd povolen pouze rezidentům. Cesta nahoru krásnou alejí lemovanou loukami plných pampelišek je moc hezká a nikterak náročná a není tedy důvod si vozit zadek 🙂 Dolní parkoviště je zpoplatněno částkou 50 Kč/den.

V okolí doporučuji ještě navštívit perfektní Muzeum Járy Cimrmana a rozhlednu Maják.

6. Vodopády Černé Desné

No a když už jsme v těch Jizerských horách, tak v nich ještě chvíli zůstaneme. Tady můžete strávit pohodlně týden i více na letní dovolené a stále budete mít co objevovat.

Jestli je něčeho v Jizerkách hodně, tak jsou to krásné výhledy a vodopády. V létě jsme vyrazili okouknout vodopády Černé Desné a tuhle trasu vám mohu doporučit všemi deseti. Jde o příjemnou procházkou s kratším stoupáním. Trasa není okružní. My jsme ji zahájili na horním toku Desné a šli jsem po proudu řeky.

Jde opravdu o pohodovou turistiku, přesto doporučuji kvalitní obuv, kameny v okolí vodopádu jsou kluzké, tak ať neskončíte ve vodě a s odřeným kolenem jako já 🙂 Příroda je zde nádherná, terén kamenitý, v mnoha místech se dostanete až k vodopádům.

Ideální je zaparkovat u Turistické chaty Pod Souší. Kousek za rozcestníkem je moc pěkné místo ke koupání, které je značeno jako „Brouzdaliště“.

Vodopády Černé Desné jsou čtyři za sebou. V tomto směru dojdete nejdříve k Hrncovému vodopádu, pak k Bukovému, Dlouhému a na závěr k Plotnovému, který je nejníže. Celý úsek nabízí nádherný pohled na kaskády vody, peřeje, kotle a plotny. Dlouhý vodopád je vysoký 7 m. Vodopády Černé Desné byly vyhlášeny v roce 2013 přírodní památkou. Projít si je můžete i proti proudu, půjdete po červené turistické značce a vyrazíte z městečka Desná, nicméně tato trasa je více do kopce.

Po návratu doporučuji si prohlédnout vodní přehradu Souš. Je zásobníkem pitné vody pro Jablonecko a Tanvaldsko, takže koupání je zde zakázáno, ale je to moc hezké místo a během letních měsíců podél přehrady vede cesta na Smědavu, která spojuje Tanvaldsko s Frýdlantskem.

7. Kokořínsko a hrad Bezděz

Jednou z nejhezčích oblastí, která nabízí neskutečné množství variant výletních cílů je Kokořínsko. Letos na podzim jsme si zde udělali na pár dní rodinnou dovolenou a bylo to naprosto fantastické.

ČERTOVY HLAVY A SKALNÍ RELIÉFY VÁCLAVA LEVÉHO

Naší první zastávkou zde bylo ikonické a velmi známé místo nedaleko Liběchovic v obci Želízy s názvem Čertovy hlavy.

Jde o 9 m vysoké skalní skulptury vytesané do pískovcových bloků. Již z fotek je zřejmé o jak unikátní a monumentální místo jde, ale na živo je to ještě lepší.

Skalní bloky lze obejít a ve vrchní části si můžete projít a prolézt i menší skalní labyrint. Okolní borovicový les doplněný bukovým porostem skvěle doplňuje atmosféru.

Čertovy hlavy jsou dílem Václava Levého, který byl kuchařem liběchovického zámku a později velmi významným sochařem, vytesal je společně s dalšími skalními reliéfy v oblasti v polovině 19. století.

Od Čertových hlav se můžete vydat objevit i další Levého reliéfy – Harfenice, Skalní reliéf Sfinga a Had a pak dál pokračujte po žluté až k jeskyni Mordloch, která byla obývána loupežníky během 30. leté války.

Jde o velmi příjemnou procházku. Reliéfy jsou ukryty v nádherných dubových a bukových lesích. Za mne jsou nejvíc top Harfenice. Tohle místo je opravdu super a naprosto chápu, že ho využívají filmaři. Natáčely se zde i scény z pohádky Láska rohatá. Vytesané lidské hlavy i vchod do vedlejší jeskyně evokují peklo a působí trochu tajemně až strašidelně.

JESKYNĚ KLÁCELKA

Až se budete vracet zpět, doporučuji se ještě zajít podívat k jeskyni Klácelka. Najdete ji v opačném směru než jsou Čertovy hlavy, asi 700 m od cesty. Nejdříve vás čeká prudké stoupání a pak zcela nečekaně uprostřed lesa objevíte velmi zachovalé reliéfy zobrazující Jana Žižku, Prokopa Holého, Zdeňka Zásmuckého a trpaslíky kovající zbraně pro Blanické rytíře.

Reliéfy vznikly v roce 1841-1846 a jsou opravdu velmi zachovalé na to, jak jsou staré. Je to takový ukrytý poklad a rozhodně tu nejsou davy lidí, což je velmi příjemný fakt.

TIP NA UBYTOVÁNÍ: Parádní Hotel U lišky, Hošťka. Maximálně doporučuji. Krásný apartmán s veškerým zázemím, parkování zdarma, výborná kuchyně a moc hezká zahrada ve vnitrobloku hotelu.

CINIBULKOVA STEZKA A MŠENSKÉ POKLIČKY

Pokud si budete chtít pobyt na Kokořínsku užít více dní, pak dalším mým tipem je Cinibulkova stezka.

Očekávat můžete cca 9 km dlouho stezku, která vede překrásnou přírodou. Stezka je trochu náročnější fyzicky, ale zase ne nic moc dramatického. Střídá se klesání a stoupání a části stezky jsou exponované, jeden kousek je i jištěn řetězy. Na cestě vás čeká 5 zastavení, na kterých se dozvíte zajímavosti o Mšeně a jeho historii a o přírodě kolem vás.

My jsme vyšli od Lázní Mšeno směrem ke skalnímu masivu Faraón, ačkoliv většina lidí chodí v opačném směru (zaparkují v obci Romanov a jdou na stezku odsud).

Cesta, kterou jsme šli my, mně osobně přišla lepší…. Nebylo zde tolik stoupání a i náročnější úseky se překonávaly lépe ve směru dolů, ale samozřejmě je to čistě individuální pohled, každému může vyhovovat něco jiného.

Osobně jsem z fotek a popisů nabyla dojmu, že na stezce bude více skal, chodeb, průlezů a bludišť, tak jak jsem na ně zvyklá od nás, z Broumovských stěn, Adršpašských skal, Teplických skal či Prachova. V tomto ohledu to pro mne bylo trochu zklamání, ale vlastně jsem si to v závěru vyhodnotila tak, že šlo spíše o má vysoká očekávání, takže vy se od cesty a tohoto zážitku určitě odradit nenechte, jednoznačně stojí tohle místo za návštěvu 🙂

Navíc nedaleko odsud si můžete odskočit ještě na hrad Kokořín a slavné Mšenské Pokličky, což je jedinečný geologický útvar. Vypadají jako přerostlé houby a najdete je v přírodní rezervaci Kokořínský důl. Jsou snadno přístupné po červené turistické značce.

TIP PRO DOBRODRUHY A ROMANTIKY: v původním zámeckém parku a zámku Vidím se nachází tzv. Vidimské lávky. Místo není dobře značeno a ani se neuvádí mezi turistickými cíli. A to především proto, že lávky jsou již v poměrně špatném stavu, jelikož je nikdo neudržuje. Avšak i díky tomu má toto místo velmi specifickou a ojedinělou atmosféru. Do pískovcových skal zde byly vytesány zářezy, schůdky a průchody. Systém lávek přemosťuje na několika místech rokli. Procházka, která je asi tak na hodinu vás provede po okraji rokle.

*pokud sem zamíříte, nepřeceňujte své síly a zvažte, zda je toto dobrodružství na vlastní triko pro vás opravdu vhodné. My jsme lávky nakonec nenavštívili, protože část rodiny se na tento adrenalin necítila.

HRAD BEZDĚZ

Hrad Bezděz patří beze sporu k nejzajímavějším hradům v ČR. Dostal přezdívku „král hradů“. Proč? Osobně bych řekla, že tím důvodem bude především fakt, že jako jeden z mála se dochoval v původní, čisté podobě. 800 let historie, která se zapsala do každého jednoho kamene, z kterého je postaven.

Neprošel přestavbou ani nebyl zbořen jako jiné slavné hrady u nás. I z toho důvodu se v něm zachovala raně gotická hradní kaple a křížová cesta, která lemuje cestu k hradu. Chodil zde Přemysl Otakar II. a teď tam můžete chodit vy! Když si tohle člověk uvědomí, je to fascinující…..tedy aspoň pro mne, mé pubertální děti na to mají zcela jiný názor 🙂

Hrad je dostupný pěšky v různých variantách. Zaparkovat můžete dole v obci Bezděz a nebo si můžete trasu prodloužit a udělat si výšlap po tzv. Máchově cestě po červené turistické značce z Doks. Tato trasa je dlouhá asi 7 km. Dostanete se sem i autobusem a vlakem. Nahoru však už musíte pouze po svých a zhruba 2 kilometrové stoupání dá celkem zabrat 🙂

Prohlídky hradu trvají přibližně hodinu a jejich součástí je i výstup na Velkou věž, která měří 34 m a je z ní nádherný panoramatický výhled do okolí.

Parkovné celodenní pod hradem za 100 Kč, vstupné 150 Kč, děti 6-17 let za 60 Kč. V obci Bezděz najdete několik restaurací, takže o hladu též nebudete.

8. Neratov a Zemská brána

A kam ještě v květnu do přírody. Co takhle mé milované Orlické hory. Romantické údolí Divoké Orlice s Naučnou stezkou Zemská brána je takový malý ráj.

Stezka začíná u kamenného mostu, který byl postaven na začátku 20. století českými a italskými kameníky a skutečně navozuje dojem vstupní brány. Délka stezky je 3 km a má 22 zastavení. Oblast Zemské brány je přírodní rezervací a předmětem ochrany jsou nejen lesní porosty a louky, ale také balvanité řečiště Divoké Orlice se skalními útvary.

Na cestě kromě interaktivních tabulí, které baví hlavně děti, najdete tzv. Pašeráckou lávku. Svůj název si vysloužila v dobách, kdy se v podhůří skutečně pašoval proviant a zboží z pohraničí, i když původní účel sloužil dřevorubcům svážejících dřevo z okolních panských luk. Pašování ustalo po první světové válce. Lávka později smetla povodeň a současný stav pochází z roku 2002.

Můžete zde též vidět tzv, Ledříčkovou skálu. Skalní masív je vysoký až 15 m a skrývá malou jeskyni, ve které dle pověsti žil loupežník Ledříček, který pomáhal chudým.

Stezka není okružní, což jediné je škoda, jinak je tady opravdu nádherně. V létě a na podzim tu najdete i spoustu hub, tak nezapomeňte na košík.

Cestou od Zemské brány se můžete zastavit v Neratově a navštívit zrekonstruovaný kostel Nanebevzetí Panny Marie s prosklenou střechou. Kostel je volně přístupný od pondělí do soboty od 9 do 20 hodin, v neděli od 11 do 20 hodin včetně prohlídky obou věží.

UPOZORNĚNÍ: Momentálně je střecha v rekonstrukci a provoz je omezen, aktuální info získáte na webových stránkách kostela.

Toto poutní místo je velmi ojedinělé a má krásnou atmosféru. Pořádá se zde i řada kulturních akcí, obklopuje ho krásný jablečný sad a dole ve vsi najdete pivovar a restauraci, které provozuje místní sdružení, které se stará i o kostel.

9. Rosa Coeli

Máte-li rádi poutní místa, tak pro vás mám ještě jeden tip. Klášter Rosa Coeli vás ochromí svou atmosférou. Klášter je tak trochu schovaný mimo hlavní cestu. Najdete jej v Dolních Kounicích a je to opravdu magické místo!

Ne každý to tak může vnímat, ale pro mne má to místo obrovskou energii!

Víc citliví lidé ji mohou vnímat velmi intenzivně a to především v části bývalého kostela, jehož chrámová loď je vystavěna do tvaru kříže. Právě na jeho středu by měla na člověka působit nejsilnější pozitivní energie, stačí čerpat.

Klášter Rosa Coeli má poměrně pohnutou historii a dlouho byl též poničen. Naštěstí znovu z velké části obnoven a uchován. Od 12. století byl ženským klášterem, domovem jeptišek a získal název “Rosa Coeli” nebo-li “růže nebeská”.

V 16. století zde působil kněz, jež přestoupil na lutheránskou víru a jednu z jeptišek si vzal za ženu, na tu dobu to byl asi celkem poprask.

Traduje se, že po té se zde poddala neřestem řada dalších jeptišek, dokonce kolovaly fámy, že zde byl nevěstinec, ale nic z toho nebylo nikdy podloženo žádnými historickými fakty.

Naopak jeptišky zde žily poměrně asketickým životem, modlily se 7-8 hodin denně a v klášteře se v zimě topilo pouze v jedné části, kde byl krb, ani cely jeptišek, které byly mimo hlavní budovu, nebyly vytápěny, a tak průměrná doba života zde byla mezi 30 a 35 lety. Část, kde jeptišky měly své světnice, je dnes v soukromém vlastnictví a je zde vybudován penzion… zajímavostí je, že se v něm stále netopí, tedy pronajímá se pouze v létě.

Z hlavní části kláštera vedla ke klášterní, tzv. rajské zahradě, křížová chodba s krásnými gotickými oblouky. Pod podlahou chodby byly dříve pohřbívány jeptišky-matky představené, a to ve třech úrovních nad sebou… takže všichni návštěvníci vlastně chodí po hrobech. Řadové jeptišky byly pohřbívány na hřbitovech mimo klášter, avšak ve svěcené půdě. V klášteře byla na svou dobu velmi rozsáhlá knihovna.

Je zde také velmi zachovalá sakristie s gotickým sloupem a nad vchodovými dveřmi jednotlivých částí lze najít symboly, které sloužily jako podpis kameníka, jež dveře vytesal.

A víte, jaká se tu natáčela pohádka? … O statečném kováři! A jeden pikantní drb ze zákulisí. Při jedné ze scén, kdy Pavel Kříž skákal z okna ven, si tady při natáčení zlomil nohu.

Návštěvní doba je od července do září denně od 10 do 18 hodin. V období od 1. 4. do 30. 10. pouze o víkendech od 10 do 18 hodin. Komentované prohlídky jsou v letních měsících každou hodinu.

Vstupné 80 Kč dospělý, zlevněné je 60 Kč, rodinné 200 Kč. Rozhodně doporučuji při cestě na jih Moravy k návštěvě.

10. Lipnice nad Sázavou

Můj další tip na výlet vás zavede na Vysočinu, do okresu Havlíčkův Brod a města Lipnice nad Sázavou.

Najdete zde hrad obestřený záhadami a pověstmi a v podhradí Památník Jaroslava Haška. V malém domku pod hradem je mu věnována zdejší expozice, protože právě zde prožil poslední léta svého života a napsal zde své nejslavnější dílo Osudy dobrého vojáka Švejka. Místní hostinec U České koruny je v provozu díky vnukovi Jaroslava Haška.

Mým hlavním cílem zde však nebyl ani hrad, ani památník. Přijely jsme sem s dcerou prohlédnout si netradiční uměleckou galerii v přírodě v zatopených žulových lomech u Lipnice nad
Sázavou. Tato galerie s názvem Národní památník odposlechu se proslavila v poslední době především díky pohádce Princezna zakletá v čase.

Nicméně tento památník má zcela jinou symboliku. Národní památník odposlechu vytesala skupina mladých kameníků. Jde o téměř třímetrový reliéf představující obří ucho, ústa a oči a má nám připomenout špiclování za bývalých režimů. Bretschneidrovo ucho je pojmenováno podle tajného policisty z Haškova románu Dobrý voják Švejk. Práce na památníku vedl sochař Radomír Dvořák z Havlíčkova Brodu.

Ústa pravdy našla inspiraci v reliéfu Bocca della Verita z Říma. Jako poslední byly dokončeny Zlaté oči ve starém lomu, který pan Dvořák vytesal sám. Patronem celého Národního památníku odposlechu je vnuk pana Jaroslava Haška, Richard Hašek.

Pokud přijedete do Lipnice nad Sázavou autem, zaparkovat můžete na náměstí, cca 50 Kč za den. Cesta k reliéfům je z Lipnice nad Sázavou dobře značená a začíná u hostince U české koruny. Asi po 1 km se značky rozdělují, protože jednotlivé reliéfy jsou od sebe vzdáleny a každý se nachází v jiném lomu.
Celková délka trasy je asi 4 km a zabere vám přibližně 2 hodiny času. U lomu s Ústy pravdy je pěkné ohniště, ideální místo na piknik.

Vycházku si můžete prodloužit a zajít se podívat k pomníku Hlava XXII – pomník Jaroslava Haška (18ti tunová hlava z lipnické žuly). Pomník byl pojmenován podle protiválečného románu amerického spisovatele Josepha Hellera.

Pokud máte tohle místo v dojezdové vzdálenosti, je to naprosto ideální jednodenní výlet.

11. Rechle a Modrava

Můj poslední tip vás vezme na mou milovanou Šumavu! Je mi jasné, že tohle top místo asi všichni znáte, ale Šumava je opravdu srdeční záležitost, takže tu nemůžu alespoň něco málo z té parády, kterou tahle oblast nabízí, nezmínit.

Návštěvu Modravy vynechá málokdo. Je to bývalá šumavská dřevařská osada na soutoku Modravského, Filipohuťského a Roklanského potoka, které ve spojení vytváří řeku Vydru. Když někdo řekne, že „tam dávají lišky dobrou noc“, tak to bylo v minulosti přesně tohle místo….teď už je z toho trochu turistická atrakce a oblíbené horské středisko, tak to úplně nesedí, ale když si ty turisty odmyslíte, je to vyjádření přesné. A potkat tu lišku není vůbec nic výjimečného 🙂

Mimo restaurace a ubytovací kapacity zde najdete moderní návštěvnické infocentrum. Zastavit se můžete i v centru dřevařství nebo v minipivovaru Lyer. Moc hezká je Klostermannova naučná stezka. Vydat se odsud můžete i na Filipovu huť, kde se stavte na kraji obce na skvělé borůvkové knedlíky.

Z údolí Modravského potoka dojdete na Březník nebo do Luzanského údolí, podél Roklanského potoka se vydejte, pokud chcete navštívit nádhernou Tříjezerní slať.

Mezi Modravou a další osadou s názvem Antýgl objevíte Rechle. Jde o speciální jez s hradlovým mostem. U něj z Vydry odbočuje Vchynicko-tetovský kanál, což je mladší brácha známého Schwarznberského plavebního kanálu. Rechle, které vypadají trochu jako hřeben, mají za cíl bránit kládám a polenům proplouvat dál přirozeným řečištěm potoka. Podél břehů vede naučná stezka a cyklostezka, která končí u Srní. V dnešní době kanál slouží jako přivaděč vody do vodní elektrárny na Čeňkově Pile.

Pokud si potřebujete vyčistit hlavu a zhluboka se nadechnout v krásné a čisté přírodě, Šumava je přesně váš cíl! Užijte si to, já se tam moc ráda vracím.

Ať už vyrazíte kamkoliv, přeji vám, ať si odpočinete, načerpáte spoustu energie a užijete si prodloužené květnové víkendy i nadcházející jaro s radostí a v pohodě. Pokud se vám moje články líbí, můžete mě sledovat na sociálních sítích, kam přidávám pravidelně spoustu inspirace na cesty a nejrůznější travel tipy a vychytávky. Pro víc tipů na výlety mrkněte do mého ebooku „5 nejen podzimních výletů„ a objevte nová neotřelá místa bez davů lidí.